Jdi na obsah Jdi na menu
 


V čem se liší od klasické medicíny

Aby mohl být člověk vyléčen, je třeba uchopit pravou příčinu vzniku nemoci. Právě o to se snaží homeopatie. Neodstraňuje tedy pouze vnější symptomy nemocí, tedy to, co nás trápí, bolí a jinak omezuje v životě. Takovým postupem se totiž většinou ještě více naruší již tak oslabená rovnováha organismu a problém se projeví na ještě hlubší úrovni.

Na nemoc se můžeme podívat i tak, že je to snaha našeho těla napravit narušenou rovnováhu. Nemoc není nepřítel, který přichází zvenku a se kterým je třeba bojovat. Nemoc nám pomáhá zamyslet se nad tím, co ve svém myšlení, cítění či chování můžeme změnit. Můžeme ji chápat jako součást našeho vývoje, naším úkolem je ji projít a ne ji potlačit nebo obejít. Pokud to neuděláme, většinou se naše problémy ještě zvýrazní nebo se v určitých cyklech opakují. Klasická homeopatie pomáhá člověku prožít to, před čím doposud utíkal, o čem nevěděl nebo co se mu nedařilo přijmout. To zpočátku nemusí být jednoduché, ale podaří-li se to, pozitivní účinky jsou trvalé.

Cílem homeopatie je odhalit a zasáhnout hlubší příčiny onemocnění. Tyto příčiny jsou pro každého jedinečné a často souvisejí s traumaty nebo obtížnými situacemi, do kterých jsme se během života dostali. Homeopat přistupuje k léčbě každého člověka zcela individuálně. Při hledání vhodného léku vybírá  podle celkového obrazu člověka, který se skládá z jeho pocitů, postojů, emočního prožívání, temperamentu, reakcí, fyzických problémů, metabolismu a dalších charakteristik. Tento obraz terapeut skládá na základě vašeho vyprávění a svého pozorování. Proto je velice důležitá vzájemná důvěra a otevřenost.